Krmení
Krmení
Napájení koní
Kůň musí mít neustále přístup k vodě (automatické napajedlo nebo vědro v boxe). Voda by měla být pitná, zdravotně nezávadná, čistá, bezbarvá, bez choroboplodných zárodků, nečistot a zápachů. Její teplota by měla být 10 - 15°C.
Denní spotřeba vody je asi 20 - 40 L. Samozřejmě záleží na pracovním zatížení, ročním obdobím, vlhkosti vzduchu, ale také složení krmné dávky. Před prací kůň nemá dostat velké množství vody, to platí především u koní dostihových.
Hlavně ale musíme vědět, že nesmíme napájet koně bezprostředně po výkonu a koně zpoceného. Tomu podáme nejprve trochu sena a teprve potom můžeme napojit.
Při krmení koně bychom se měli řídit určitými zásadami:
- dodržovat dobu krmení
- při krmení koně nerušit
- krmit vícekrát denně menšími dávkami (nejčastěji 3x) a to: ráno (1/3 jádra, 1/4 objemné píce), odpoledne (1/3 jádra, 1/4 objemné píce) a večer (1/3 jádra, 1/2 objemné píce)
- po krmení nechat koně alespoň 1 - 1 1/2 hod v klidu
Příklad denní krmné dávky sportovního a rekreačního koně:
Sportovní kůň
Oves - 5 - 7 kg, seno - 8 kg
Otruby, kukuřičný šrot nebo jiné příměsi - 1/2 kg
Vitamíny - např. EFFOL CONDI - odměrku do ovsa
Mrkev (v zimním období) - 2 - 3 kg
Rekreační kůň
Oves - 4 - 6 kg, seno - 6 - 7 kg
Otruby pšeničné nebo jiné příměsi - 1/2 kg např. každý druhý den
Vitamíny - podle aktuálních potřeb
Mrkev (v zimním období) - 2 kg
KRMENÍ TAŽNÝCH KONÍ
Jak už bylo zmíněno, koně krmíme podle druhu práce a zátěže.
Krmení by mělo být:
1. Individuální - tzn. každý kůň by měl mít vlastní složení krmné dávky (dle výkonu)
2. Krmíme 3x denně a základ krmné dávky by měla tvořit objemná krmiva
3. Poměr jadrných krmiv by měl být následující: - ráno 2/7
- v poledne 2/7
- večer 3/7
4. Oves zkrmujeme celý, ostatní jadrná krmiva šrotovaná + smíchané s řezankou. Směsi ovlhčujeme vodou nebo melasou.
Poměr jadrných krmiv s řezankou- pracovní klid
1 : 2 - lehká práce
1 : 1 a 1/2 - střední práce
1 : 1 - těžká práce
1 : 0,5
5. Přechod na jinou krmnou dávku musí být pozvolný
Přibližné krmné dávky pro tažné koněZimní krmné dávky v KG Letní krmné dávky v KG Hmotnost koně Druh práce Jádro Seno Sláma Štavnaté Jádro Seno Sláma Zelená píce 500 kg pracovní klid 0,85 3,5 3 5,5 0,85 --- 3 19 lehká práce 1,60 5,5 3 8 1,60 1 3 27 střední práce 2,4 7,5 3 9,5 2,4 1,5 3 27 těžká práce 3,30 8,5 3 10 3,30 4 3 22 600 kg pracovní klid 1 4,5 3,5 6,5 1 --- 3,5 22 lehká práce 1,80 6,5 3,5 9 1,80 1 3,5 30 střední práce 2,6 8 3,5 10 2,6 2 3,5 30 těžká práce 3,6 9 3,5 10,5 3,6 4,5 3,5 24 700 kg pracovní klid 1,20 5 4 7 1,20 --- 4 25 lehká práce 2 7 4 10 2 1,5 4 33 střední práce 2,8 8,5 4 11 2,8 2,5 4 33 těžká práce 3,8 9,5 4 11,5 3,8 5 4 26
A ještě upřesnění k rozdělení práce: - Pracovní klid - je když kůň nepracuje, většinu dne je ve stáji nebo ve výběhu
- Lehká práce - pracovní doba je kratší než 8 hod, je to práce bez námahy
- Střední práce - kůň pracuje ve stížených podmínkách, jsou zvýšené nároky na pracovní energii, tempo je větší, jsou kratší přestávky a kůň pociťuje mírnou únavu
- Těžká práce - trvá déle než 8 hod, jsou kladeny značné nároky na pracovní energii, těžké pracovní podmínky, kůň je velmi unaven a dochází k úbytku živé hmotnosti
KRMENÍ CHOVNÝCH KLISEN
U chovných klisen rozlišujeme období první a druhé poloviny březosti, neboť plod se nevyvíjí stejnoměrně. Větší pozornost je třeba věnovat klisně zejména až v druhé polovině březosti, ale nedostatečná a málo vydatná potrava by mohla ohrozit vývoj plodu v kterémkoliv stádiu vývoje.
Přesto bychom se měli vyvarovat po celou dobu březosti krmení těmito krmivy: - velmi nebezpečné je vadné nebo zkažené krmivo
- není vhodné krmit ani čerstvým, plesnivým nebo zapařeným senem
- nepodáváme také špatně zkvašenou siláž, nahnilé okopaniny, žitné otruby (námel). Vyřadíme taky žluklé, ztuchlé zrniny.
Krmná dávka by klisně měla poskytnout hlavně dostatek hodnotných bílkovin, kostitvorných minerálních látek, karoten a vitamíny B, D, A. Klisny krmíme 3x denně.
Zhruba 2 - 3 týdny před porodem podáváme MASH, který má mírně projímavé účinky - tím zabráníme trávicím poruchám - zácpě.
Klisnu pravidelně čistíme, mírný pohyb povzbuzuje krevní oběh a látkový metabolismus.Příprava MASHE: - 1,25 L horké vody
- 1,50 kg ovsa
- 0,25 kg pšeničných otrub
- 0,05 kg lněného semínka
- 0,03 kg kuchyňské soli
Před porodem snižujeme dávky objemných krmiv, předkládáme pouze luční seno + MASH.
Po porodu dáváme MASH, zhruba do týdne přecházíme na normální krmnou dávku.
Tvorbu mléka podporujeme přídavkem krmných okopanin (krmnou mrkví) i slunečnicovými pokrutinami. V době kojení se nemá krmná dávka měnit.
V době, kdy klisnu znovu zapouštíme (7 - 11 den po porodu) zkrmujeme kvalitní seno, naklíčený oves (vit. E), pšeničné otruby, mrkev (provit. A), siláž, sušené kvasnice (vit. D, B).
Napájení klisen - studená, závadná voda může způsobit potrat.Pastva klisen - má značný vliv na další zabřeznutí
- pro kojící klisny je optimální výživou, blahodárně působí sluneční záření a pohyb na čerstvém vzduchu
- denní pastevní dávka je kolem 30 - 40 kg pastvy. Přidáváme denně 1,5 - 3 kg ovsa.
KRMENÍ HŘÍBAT
První výživou hříběte je zhruba asi 5 dní mlezivo, které se potom upravuje na běžné mateřské mléko. V prvním měsíci saje hříbě každou hodinu, poté se interval prodlužuje na 2 - 2,5 hod. Proto pokud je klisna v práci, provádíme přestávky, aby se hříbě mohlo napít.
Zhruba asi 4. den vypouštíme hříbě s klisnou do výběhu.
Pokud klisna produkuje málo mléka, přikrmujeme kravským nebo kozím mlékem. V případě, že hříbě osiřelo, je nutné mu zajistit náhradní zdroj potravy. Nejúčinnější a nejlepší je umístit hříbě u náhradní klisny. Neseženeme-li klisnu, můžeme zkusit sehnat kozu. Ta může hříbě odchovat, neboť její mléko má stejné složení jako kobylí. A nemáme-li k dispozici ani kozu, krmíme hříbě ředěným kravským mlékem v poměru 1 : 2. Zde je nutno dodržovat hygienické požadavky, čistotu a teplotu. Hříbě krmíme každé 2 hod. čerstvým mlékem.
Zhruba od 3. týdne začneme hříbě přikrmovat mačkaným ovsem a lučním senem.
Koncem 2. měsíce - je to 1kg sena + 1 kg ovsa
Koncem 3 . měsíce - 2 kg sena + 1 kg ovsa
Mezi 4. - 5. měsícem - 3 kg sena + 2 kg ovsa
Seno i mačkaný oves zkrmujeme nejlepší jakosti. Oves nikdy nemačkáme do zásoby! Mladým hříbatům podáváme buď celé vajíčko nebo vaječný bílek.
Okolo 6. měsíce provádíme odstav. V tuto dobu začneme s přikrmováním okopanin - krmnou řepou, krmnou mrkví, cukrovkou - vše podáváme strouhané. Jestliže hříbě začne žrát zeď nebo hlínu, znamená to, že v jeho krmné dávce je nedostatek minerálií a stopových prvků, kterými musíme krmivo doplnit. Hříbata krmíme nejméně 4x denně.
Hříbě do 1 roku musí dostávat vysoce kvalitní krmivo (oves, seno, pšeničné otruby, bob, lněné semínko, pokrutiny, krmnou mrkev, krmnou řepu). Nejvhodnější je pastevní porost, neboť je bohatý na zdroj bílkovin, minerálních látek a vitamínů. Taky pohyb na čerstvém vzduchu a sluneční záření má blahodárný vliv na látkový metabolismus, vývin kostry a svalstva, činnost srdce a plic.
Asi ve 2. - 3. měsíci (v prvním pastevním období) začínají hříbata pastevní porost spásat.
V druhém pastevním období přikrmujeme senem a ovsem. Konec druhého pastevního období spadá zhruba do stáří 18. měsíců, kdy jsou hřebečci i klisničky již dobře vyvinuti.
Dvouletým hříbatům snižujeme jádro až na 2 kg, seno se nemění.Krmí se: - 5 - 10 kg sena
- 2 - 4 kg jádra
- 3 - 5 kg okopanin
A opět pár zásad při krmení:
1. Nejoptimálnější je tedy pastevní odchov hříbat
2. Jadrná krmiva zkrmujeme individuálně
3. Do 18. měsíců podáváme jádro mačkané, drcené a nepodáváme slámu
4. Při stájovém krmení nedáváme objemná krmiva do žebříků, aby hříbata neprohýbala hřbet
KRMENÍ PLEMENNÝCH HŘEBCŮ
U plemenných hřebců je nezbytný pastevní odchov, protože na optimální funkci všech orgánů má vliv racionální výživa, pohyb a přiměřená práce.
Zhruba 1 - 1,5 měsíce před připouštěcím obdobím se přidá jádro a objemná krmiva se sníží.
Nejvhodnější je: luční, vojtěškové, jetelotravní sena, pšeničné otruby, bob, okopaniny a jádro.
V intenzivní pohlavní činnosti se jako doplněk přidává odstředěné mléko, krevní moučka a krev.